O panenkách

Vzpomínáte si na své panenky z dětství? Možná jste měli plyšového medvěda…
Když jsem se na panenky zkoušela rozpomenout, překvapilo mě, jak moc a dobře si pamatuji. Nejen, jak panenky vypadaly, ale i jejich jména, oblečení a dokonce vůni! Teď po letech jsem měla pocit, že kdyby mi je někdo dal poslepu očichat, že bych je bezpečně poznala. Tak hluboko se do mě vryly.

Panenka je – jako jediná z hraček – obrazem nás samých. Všechny ostatní jsou napodobeninami zvířat nebo předmětů. To dává panence výsostné postavení mezi hračkami.

Dítě se toho musí naučit mnoho. Mezi jiným i navazovat kontakty s ostatními lidmi nebo vyjadřovat své potřeby a přání. Vrůstání do světa se většinou neobejde bez více či méně bolestných zkušeností. Snáší se lépe, máme-li se s nimi komu svěřit. Při tom všem (a mnohém dalším) může být panenka velkým pomocníkem.

Zamyslíme-li se hlouběji nad právě řečeným, vyplyne naprosto samozřejmě myšlenka, že toto vše musí zvládnout jak holčičky tak kluci. V tomto světle názor – holčičky si mají hrát s panenkami, kluci s auty – neobstojí. A ani důvod „přípravy na vlastní mateřství“ není tím pravým, nebo alespoň nestojí na prvním místě. Vždyť kde je psáno, že panenka musí být jen holčička? K tomu možná svádí ženský rod pojmenování této hračky. V panence můžeme vidět obraz člověka, ideální obraz , ke kterému se toužíme přiblížit. Pojmeme-li panenku takto, vyplyne z toho pro nás velká zodpovědnost při výběru této hračky.

Vlna

Ovčí panenky jsou – jak název napovídá – plněny ovčí vlnou. Vlna je úžasný materiál. Rychle přijímá teplo a vrací ho. Reaguje na naši teplotu a můžeme říct, že v zimě hřeje, v létě chladí. I další materiály na ovčích panenkách jsou pokud možno přírodní – bavlna, len, hedvábí. Tyto materiály mají schopnost přijmout vůni dítěte, a tak se panenka může stát jeho v pravém slova smyslu. Kontakt s těmito materiály v našem „světě plastu“ zajišťuje původní vjemy, které jsou tolik důležité pro to, aby později našlo své místo v tomto světě.

Věk

Panenky mohou vypadat velmi různě a vyhovět tak potřebám dětí v různých věkových obdobích. Od panenky ze čtverce flanelu, na kterém je uprostřed vyvázaná velká hlavička bez detailů obličeje pro ty nejmenší až po pevně vyplněnou panenku s pohyblivými klouby pro děti mladšího školního věku. Vzhled panenky vpodstatě kopíruje vývojové fáze dítěte a panenka se tak dítěti svým způsobem podobá. Filozofií, ze které při tvorbě panenek vycházím, je antroposofie a waldorfská pedagogika, stejný základ, na kterém stojí waldorfské školy.

Jednoduchost

Důležitým kritériem je vedle přírodních materiálů i maximální jednoduchost ponechávající prostor fantazii dítěte. Proto panenky nemají detaily, i když by to technicky bylo samozřejmě možné.

Terapeutická hodnota

Významným aspektem tvorby panenek je jejich terapeutická hodnota. Jak pro dítě, které např. panenka z následující vývojové fáze může podnítit v jeho vývoji, tak pro dospělého, který panenku vytváří. Šít panenku je něco jiného než plést svetr či látat ponožky. Potřebujeme do ní vložit své vlastní „lidství“, obraz člověka v nás samých, jinak bychom neuspěli. Je též velký rozdíl, šijeme-li panenku sami doma či ve společenství ostatních. Tam jakoby byl záměr nesen společným snažením a lépe se dařil. Mnohé z účastnic chodí do kurzů i poté, co zvládly techniku. „Jen“ proto, aby šily ve společenství. Tvrdí, že jim to jde lépe a panenky jsou hezčí.

Výchova dospělých

„Netrvanlivost“ látkových panenek je jen zdánlivá a bližší pohled ihned toto zdání vyvrátí. Ulomí-li se plastové panence ruka nebo noha, často již není pomoci a panenka skončí mezi odpadky. Látkovou panenku lze opravovat vpodstatě donekonečna. Má to ale jedno velké ALE. Spočívá v tom, že oprava takovéto panenky vyžaduje náš čas a trpělivost. A to je to nejvíc nedostatkové „zboží“ dnešní doby. Kdo dnes látá díry na ponožkách? Přiznám se, že ani já ne. Jak má ale malé dítě získat důvěru v to, že tento svět je bezpečný, že chyby se dají napravit a pokažené opravit? Svým vlastním pohodlím platíme vysokou cenu – v našem světě na jedno použití sami těžce hledáme hodnotu věcí i sebe samých. Proto tvrdím, že ovčí panenky „léčí“ i nás dospělé – když nás přimějí zastavit se, udělat si čas a bez ohledu na „výkon“ je prostě opravit. Zkuste to někdy. Uvidíte, kolik síly a radosti vám to dá.

Údržba panenek

Panenky pereme až když je to nezbytně nutné, dítě má totiž velkou práci si vypranou panenku znovu po svém „navonět“. Nejjednodušší způsob je navlhčeným a namydleným hadříkem otřít špinavá místa. Často to však nestačí. Tehdy panenku namočíme do vlažné vody s prostředkem na praní vlny. Necháme odmočit, pak mačkáním (ne třením) vypereme. Vymácháme znovu ve vlažné vodě (stejná teplota je důležitá, aby se vlna nezplstila), máme-li možnost, krátce! odstředíme (samozřejmě v nepřítomnosti dítěte) a sušíme rozloženou na vzdušném místě, ne na přímém slunci. Nedoporučuji praní v pračce, i kdyby měla program na vlnu. Pokud se přece jen stane a vlna v panence se zplstí, existuje způsob, jak pomoci. O opravě poškozených panenek si s vámi ráda popovídám a přispěji individuální radou.